K této svatbě se váže zajimavá story. Svatebčané si naplánovali svatbu speciálně na únor, protože v únoru bývá na Valašsku vždy pravá zima se spoustou sněhu. Takže přijeli na Valašsko z 250km vzdálené domoviny a… právě v tuto dobu se sněhu moc nechtělo a naopak bylo takové teplo, že si dokážu představit obřad možná i venku. Nicméně my jsme se nevzdávali , zimu hledali a také našli 😀 Vyjeli jsme o několik desítek metrů výše a hle, byl zde vysněný sníh, což vyvolalo velkou radost a my se do toho vrhli, jenže sotva jsme udělali několik skupinových fotek, přihnala se prává, nefalšovaná vánice se silným ledovým větrem a to už tak příjemné nebylo, respektive po chvilce čekání a několika fotkách jsme to raději vzdali a svatebčané se vydali do tepla pohostinství. Takže ikdyž se člověk snaží jak jen to jde, kouzla a čáry patří pouze vyvoleným do „Bradavic“
